Podrobnosti recenze

Berger i tímto filmem potvrzuje, že mainstreamový divák s ním počítat nemůže. I tento film předpokládá dvě roviny vnímání: jednu vizuální a nepodstatnou, druhou podprahovou a stěžejní. Tohle já na Bergerovi zkrátka můžu. Možná by některé scény opravdu snesly nůžky, ale on i v těch dlouhých scénách nechává mluvit náznaky, výrazy, pohledy, mimiku, takže ani ony mě nenudí.
Na Bergerovi je vidět posun. Zatímco v dřívějších snímcích piloval erotické dusno až k zalknutí (kromě Taekwondo), v tomto snímku jeho pověstné dusno spíše zhmotňuje a... dělá dobře. Už se nebojí nahoty, cudně nezakrývá, ale ani nevkusně nevnucuje, jak se mu to (ne)podařilo v Taekwondo. Tento příběh už není jen o krkolomném sebepřijetí, ale naznačuje vývoj, který dává do kontrastu s "nevývojem". Toho, komu přisoudil roli ňoumy, nechává klamat tělem. Žádný ňouma, ale vyzrálá osobnost v kontrastu s vnitřně rozháraným tanečníkem doby.
Je to zkrátka pořád Marco Berger, jak ho známe a byť jeho tvorba není výpravná, není nákladná, je točena s citem a vkusem (až na tu jednu výše zmíněnou výjimku). A vždycky si na konci jeho filmů uvědomím, že nevidět jeho jakýkoliv film by pro mě bylo obrovskou ztrátou.