Všechny recenze

V tomto indickém projektu z roku 2021 se přenášíme hodně před rok 2013, kdy vznikla knižní předloha a sledujeme Tanay-e a jeho osud "ztracené duše". Celý příběh je velmi emotivní, vykresluje milostný trojúhelník, vyhraněné originální postavy sourozenců i rodiny, je plný hledání, žalu a lásky v době ještě před změnou indického zákona ohledně LGBT komunity. K naprosto téměř dokonalému prožitku mě přiměla hudba a celkové výtvarně-kouzelné poetické zpracování, které mi sedlo a tvůrci sklízí můj obdiv stejně, jako herci postav učitele a bezejmenného muže, co si pronajal u Tanayovy rodiny pokoj. Ano, Indie produkuje množství filmů, ale zde, u této...

Tříletá povinná vojenská služba pro muže i ženy v Izraeli a jeden den volna, které si udělal Yonatan. Nadprůměrné ve všech kritériích. Měl jsem pocit i jakéhosi vykořenění z civilního života pro ty, kteří musí "sloužit". Milenec nechtěl, u otce nebylo objasněno a matka si samozřejmě žije svůj život dál ...

Snímek o vzpouře proti indické společnosti striktně dodržující zvyky a kastovní systém. Příjemný závan rebelství dvou ze tří potomků, které umocnil příchod umělecky smýšlejícího člověka do pronajatého pokoje. Pestrobarevná směsice odehrávající se v krásném prostředí provoněném kořením, daleko od rušných měst a hlavně shonu. Taková skoro pohádka se zajímavým koncem a vlastně i s happy endem.

Tak toto som zhltla ako malinu, tak dobrých hercov som ešte v kórejskej BL nevidela. Hrali úžasne, ich bozky boli bozky, nie len rybacie pusinky. Myslím, že režisérka Hwang Da Seul, nám ešte ukáže kam dokáže povýšiť kórejskú BL tvorbu, naozaj sa na to teším. Tento seriál mal ten feeling, ktorý milujem. Atmosféru, ktorá iskrí, skvelých hercov, ktorí naozaj hrali a nie len sa prechádzali pred kamerou. A Jo Hyuk Joon, aj ten ešte ukáže čo v ňom je, ak dostane príležitosť. Proste to bolo skvelé.

Nastavení zrcadla některým gayům, ač obecně takovéto zrcadlo může být nastaveno vlastně kamkoliv.

Už počáteční scéna zachycující město z ptačí perspektivy vás ujistí, že se jedná o další produkci z dílny na romantické snímky (nejen) pro ženy. Je zárukou určitého standardu, který si stále drží. Jde vidět, že i zde ledy pomalu, ale jistě tají. A tak se nám zde objevují i gayové. V tomto případě ale nejsou hybateli děje. Do osvědčené rovnice hlavního páru dosadili heterosexuály. Pokud máte rádi produkci Hallmarku a dáváte přednost uhlazenému vizuálu před dějem, jistě budete spokojeni.

Není to jednoduchý seriál a já po prvním díle jsem jej odložil, že mě to asi bavit moc nebude, neboť se mi Gun se svojí sladkou tvářičkou "nehodil" do role především Blacka (hraje dvojroli). Až po čase jsem se k projektu po přeložení vrátil, nelituji a gratuluji páru Gun+Off, že vytvořili pár i ve svých skutečných životech. O to je jejich herectví autentičtější, uvěřitelnější v seriálovém vztahu obou postav (myslím White-a a Sean-a) a vrátil jsem se i k seriálu Theory of Love, kde Gun+Off také hrají hlavní roli (i když pod jiným tvůrčím týmem a režisérem). Opravdu to byl...

Ztřeštěná blbinka, která má na IMDb naprosto neuvěřitelné hodnocení, mi zezačátku nepřišla až tak zajímavá, se nakonec po "uzrání" vyloupla ve velmi solidní kousek a určitě nelituji času stráveného sledováním, bráno s nadsázkou a s herci, kteří jsou teď hvězdami seriálu Not Me a jsou párem i ve skutečném životě.

Zářný případ výjimky potvrzující pravidlo vysokých kvalit, kterých dosahuje jihokorejská BL produkce. Autoři si v tomto případě naložili na svá bedra více, než mohli unést. Výsledkem čehož vznikl vztahový spletenec plný nedorozumění a kotrmelců. Jednomu by se z nich i zatočila hlava. O všem a zároveň o ničem.

Grosse Freiheit je typickým zástupcem kategorie snímků snažících se divákovi přinést výpověď o dané době. V tomto případě o perzekuci homosexuálů od konce 2. světové války po rok 1969. Děj sleduje příběh opakovaně vězněného Hanse Hoffmana, ztvárněného výborným Franzem Rogowskim a jeho spoluvězněm Viktorem, který se stává jedinou lidskou konstantou během jeho tří pobytů za mřížemi. Venkovní svět se mění, ale život uvnitř vězení plyne mimo realitu za zdmi věznice a prolínání třech časových rovin mi přišlo tedy zbytečné. Závěr je bohužel typický pro dlouho vězněné, kteří se nedokáží sžít s nabytou svobodou.

To poselství ve filmu je, a proto je konec takový, jaký je. Na mě ale hodně přeslazený. Na transky si divák, který nemá s tím moc zkušeností, musí zvyknout, na mě byly hodně jiné než ty z jiných částí světa, singapurské. Celkově za mě jen průměr s důležitým tématem, dojmem spíše jako vystoupení někde u pojízdných kolotočů s hlavním hercem, který ve vztahu ke svému malému synovi a těhotné manželce vypadal spíše jako dědeček a mohl by si nechat spravit křivé zuby, když pochází z jedné z nejvyspělejších zemí světa.

U setkání Rémiho a Gabriela jsem dlouho nevěděl, která bije. Vlastně to nevím dodnes, a to je asi tak všechno, co k tomuto produktu z Francie mohu napsat.

Taková tak trošku praštěná skoropohádka, kdy Arabella byla moc v obličeji přefintěná a matce jsem tu její roli nevěřil. Na jedno zkouknutí a honem pryč, i když jako jeden z mála filmů této kolekce má snímek konec.

Příběh dvou mladíků v čase tam byl, neviděl bych to ani tak špatně u hereckých výkonů a celkově mi tento krátký film nepřipadal jako odpad.

Až na pár výjimek je korejská BL produkce zárukou kvalitní podívané. Vyhovuje mi koncept krátkých dílů. Stejně jako prostředí a mentalita zachovávající si asijský původ, doplněná Západními prvky života. I zde se staví na osvědčených konceptech - přitahujících se protikladů, počátečním nedorozumění, polibcích při západu slunce... Vše působí lehce, hravě a pestrobarevně.

Začátek dobrej, pojato vtipně a lehce, ale včlenění dramatu do filmu byla chyba. Měli to pojmout jen jako komedii, takhle je výsledek takový nijaký.

Mohu sdělit, že film se mi hodně líbil a nejvýše hodnotím herecké výkony a zpracování.

Francouzský MIX číslo 1 byl pro mě příjemným zpestřením, originálním a příjemným zážitkem, dva filmy jsem viděl už dříve z této kolekce a hned jsem si je vybavil. Zaujaly mě prakticky všechny a žádný nebyl dle mě podprůměrný. Nejvíce jsem vnímal a nejvýše hodnotil snímky: So Long, Paris! a Baltringue

Někdy je osvěžující se bavit tak trochu na vlastní účet. V tomto případě na účet naší komunity. Jinak by vás mohlo nepříjemně překvapit neskutečné řetězení se stereotypů. Vše je ale naštěstí ztvárněno s lehkostí a nadhledem a já se královsky bavil.

Asi jsem měl počkat a dívat se na oba seriály ve správném pořádí a ne nejdřív vidět Pornographera a pak tento. Každopádně výborně zahráno. Když se podívám na postavy, tak mě napadá ... temnost, složitost, nevyzpytatelnost. Vůbec oba seriály jsou hodně náročné na diváka. Jediné, co mi začalo trošku vadit, ale asi je to jen můj problém, byla hudba, resp. jedna klavírní melodie, která se u mnohých scén stále opakovala. Každopádně doporučuji tento výborný japonský projekt sledovat ve správném pořadí - nejdříve Mood Indigo a potom Pornographer. https://mydramalist.com/33281-mood-indigo