Všechny recenze
Na tenhle počin jsem se těšila od chvíle, kdy jsem se o něm dověděla? Četla jsem názor, že Min Ho není „pravý“ ACE, protože takhle se asexuálové nechovají. To je blbost?! Neexistuje žádný „pravý“ ACE?! Asexualita neznamená jen jednu úzce vymezenou věc. Je to široký pojem a má různé podoby, a sami asexuálové se liší v přístupu k masturbaci, sexu i míře zapojení se do něj. Tenhle short movie právě tohle ukazuje příjemným a nenuceným stylem. Líbí se mi chemie mezi postavami i jejich vzájemný vztah. Film nezkoumá začátek polyamorního vztahu, ale přivede nás...
Pár jednotlivých scén je výboných (jednotlivé herecké interakce), ale jako celek Falling bohužel úplně nefunguje. Vývoj obou hlavních postav prakticky nulový a závěr vzhledem k papírově silné premise bohužel úplně vyšumí do ztracena. Rozumím a chápu, proč si Viggo Mortensen toužil zrealizovat svůj vlastní režijní debut, ale raději bych tento film viděl v pevnějších a jistějších režijních rukou. Kdyby Falling točil David Cronenberg, který zde má malou roličku lékaře a jenž s Mortensenem natočil dva výborné filmy, byl by Falling podobně nezapomenutelným diváckým zážitkem. Takhle bohužel musím konstatovat promarněný potenciál.
Malý velký film plný nádherného minimalistického herectví. Francis Lee po svém celovečerním debutu Na konci světa přichází s další romancí, tentokrát z Anglie 40. let 19. století. Tentokrát je tu příběh dvou žen v podání Kate Winslet a Saoirse Ronan. Film neokázalý, skoro až nekonfliktní, a přesto jde opět o mimořádný divácký zážitek s podmanivou atmosférou. Francis Lee je velký režijní talent a těším se na jeho další počin.
Naprosto výjimečný projekt, který lze doporučit divákům a divačkám i mimo Česko, případně Slovensko. Jakkoli jsou jednotlivé epizody poměrně krátké a tudíž je lze sledovat kontinuálně jako celovečerní film, neznamená to, že ona podívaná je o něco snažší, spíš naopak. Režisérka a showrunnerka Lucia Kajánková (mj. bývalá programová ředitelka festivalu Mezipatra) zvolila téma, které je běžnější - bohužel - ve Spojených státech, konkrétně střelecké útoky na školách. Seriál je ale především velmi vydařeným pokusem o vhled do duší současné mladé generace mileniálů, kteří se musejí potýkají s náročnými situacemi jako (kyber)šikana, coming out, vztajové problémy atd. To vše navíc v...
Setkání dvou samců u regálu s levnými knížkami by zřejmě skončilo, jako všechny předešlé Benovy úlety, pouze rychlovkou, kdyby nebylo Samova zdravotního handicapu. K němu se později přidal bohužel typicky černošský pocit utlačování a nedocenění, kvůli kterému musel v bělošské společnosti makat tvrději, než kolegové. Byli nuceni si tedy najít jiný způsob, jak čas bez sexu naplnit, aby se po místnosti nerozprostřelo trapné ticho. Velice pomalu se začali sobě navzájem otevírat, poznávat nejbližší a přátele. Během jednoho z mnoha rozhovorů vyplavalo na povrch Benovo trauma z dětství, které se konečně rozhodl, včetně jiných psychosomatických potíží, řešit. I Sam měl pár...
V té Francii je někdy pěkně černo, což je holý fakt. Černý byl i příběh samotný a sděluje nám, že tak jak se stále budou rodit lidské bytosti minoritní sexuální orientace, tak se budou rodit i burani, z nichž mnozí výchovou či geny burany stejně zůstanou celý život. To snad ale nebyl případ Willyho ...
Co tím chtěl básník řici bylo dobré, vše ostatní ale u mě pokulhávalo za dominantním příběhem.
Jako celek mě to moc nenadchlo, ale jistě má tento kraťas své kvality, odříkavající vysloužilí herci byli solidní, ale dívat se na tento snímek v budoucnu znovu nebudu.
Dobová výpověď o židovském odboji, nedůvěře vůči Arabům a touze se vymanit z britské nadvlády zprostředkovaná skrze pětici kluků bez vyhrazených mantinelů, hrajících si na dospělé. Velice okrajově řešený gay vztah Žida s Arabem měl zřejmě ukázat na jeden z mnoha problémů, který členové odboje také řešili.
Moooc povedená kolekce. Tvůrci určitě udělali dobře, že pro tentokrát vybrali více komedií, ač někdy je úsměv jen lehký a jindy černý.
V tématu se orientující divák musí odpustit drobné technické detaily a od jisté chvíle ví, jak to dopadne, takže nějaké to napětí je spíše pro ty ostatní. Kdyby na místě Jean-Christopha byl někdo o chlup mladší, bylo by to celé reálnější. Nicméně oba hlavní herci to zahráli skvěle. Zasazeno do protředí léta na pobřeží Atlantiku, takže celkově paráda.
Francouzký polibek, francouzák, je zcela běžný termín a velmi používaný jak v řeči hovorové, tak především ve fyzické řeči těl. V tomto mixu máme těch francouzáků hned několik, ale žádný z nich netrčí mezi ostatními natolik, abych měl chuť jej opakovat ... Za zmínku stojí z mého pohledu snad jen Herculanum a Juillet életrique.
Kombinace hraného filmu s výpověďmi přeživších jsou výbornou formou, jak nenásilně přiblížit divákům popisovanou dobu, událost. Sice se značným zpožděním, ale aspoň v případě Spojeného království, jde stále cítit stud za stíhání homosexuálů v polovině minulého století. Nabízí se mi paralela se šumperskými hony na čarodějnice, při kterých také stačilo pouhé nařčení k upálení.
Rozhodně se mi mnohem více líbila filmová korejská adaptace této mangy, kterou zde máme uvedenu pod názvem Antique Bakery (2008), než tento pro mě tak trochu "vyumělkovaný" seriál. Co bylo plusem, bylo herecké obsazení, sympaťáci a vesměs dobře zahráno, méně se mi líbilo malé procento BL složky a ještě k tomu divné a úplně proti mé srsti bylo větší zapletení dětí do příběhu, jejich zmizení a vražd. Kdo nechce trápit a ztrácet čas mnohdy zbytečně protahovanými a nadstavovanými scénami tohoto projektu, doporučuji raději zhlédnout Koreu.
Kraťas především o Gabrielovi a Andreém, ale zabalený i jinými "rozcházejícími se bytostmi". Pro mě jen průměr, ale zaujala mě věta: "...ale teď jsem tady a chci dělat věci správně ...". Ovšem pro těžce nabouraný vztah je toto většinou už jen zbožným přáním.
Katolické Portugalsko konce osmdesátých let není ani Japonskem, natož Hong Kongem. K rozuzlení vztahového propletence je důležité si všímat různých indícií, třeba jen drobných náznaků, které však někdy mohou vyznít dvojsmyslně. Prázdná místa ve skládačce vyplňoval a ve finále třeba i pochopil. Za tu "námahu" to stálo.
Film z produkce pinoy s erotickým nádechem se nevymyká typické Villafuerte-ově tvorbě. Zdál se mi ale přeci jen o malinko podařenější, než Tsikboy. Proto mé hodnocení je takové, jaké je.
Svým způsobem obdivuji lidi, kteří jsou schopni se zformovat a bojovat za společnou věc. Docela Jsme fér věřím jejich (počáteční) dobrý úmysl. Jenže jsem měl pocit, že je to klasické "O nás, bez nás". Queer komunita je tu prezentována jako jednolitá barevná masa čelící tmářským zástupcům toužícím po zachování definice tradičního manželství. To často nenaplňuje funkci, kterou by mělo plnit, ale jde o "jistotu" kterou nechtějí sdílet s "ostatními" a samotné heslo "manželství pro všechny" je musí zákonitě dráždit díky nejednoznačnému vyznění. Stejně jako několik desítek pohlaví. Možná ale jen koresponduje s neschopností definovat vlastní komunitu a za LGBT doplňujeme...
Zda se jedná o ojedinělý počin, či návrat k natáčení BL produkce v pevninské Číně, nevím, ale s chutí jsem se nejen podíval, ale hlavně zaposlouchal, do tohoto seriálu. Ten pracuje s osvědčenými atributy dané kategorie. Výsledkem jsou rohlíky v obchodě, které pozřeme, ukojíme momentální hlad, ale díky fádní chuti na ně vzápětí zapomeneme. Chybí jim totiž něco navíc. V tomto případě jsem ale rád i za kus obyčejného pečiva.
