Recenzi napsal/a tomtom
Poeticky laděný snímek o prvních láskách, touhách i zklamáních odehrávající se v prostém prostředí ospalého přímořského městečka. Postavy mi svou málomluvností a bizarností chvílemi připomínají Kaurismäkiho filmy, které mám mimochodem moc rád. Opět musím vyzdvihnout hudební složku. Podle mě dokonale vystihuje a dokresluje atmosféru filmu.
I já jsem byl včera příjemně zaskočený, když jsem při bezduchém přepínání televizních kanálů narazil na začátek tohoto filmu. Patří mezi mé oblíbené. A včera mi docela "bodnul". Nikdo neví, jak by se sám v takové situaci zachoval. Romain nechtěl bojovat a myslel si, že to zvládne sám, proto se zachoval "šlechetně" a všechny hodil přes palubu, aby je ušetřil pocitům viny a soucitu. Strach z toho, co přijde, se snažil potlačit do pozadí. Hodiny však plynou dál a neúprosně odtikávají čas, který zbývá... Smíření se se sebou samým i se zákeřným osudem nakonec vyústí v touhu dát šanci dalšímu...
Mám rád "ukecané" filmy s dobrýmy dialogy. A tento mezi ně každopádně patří. Když ke skvěle napsaným dialogům přidáte excelentní výkony herců a čertovsky povedený výběr hudby, vyloupne se sice nenápadné, ale o to kvalitnější dílo, které vás prostoupí skrz naskrz. Jednoznačně řadím Weekend mezi nejlepší filmy, jaké jsem kdy viděl.
Včera večer jsem si před desátou večer zapnul televizi, abych nepřišel o začátek tohoto dokumentu. Usnul jsem a probudila mě tato věta: "Všechny gaye by měli zabít!" A v tomto duchu se vyjadřovali všichni "slušní" Uganďané, kteří v tomto dokumentu vystoupili. Až z toho mrazilo. Neuvěřitelné, jak jednoduše se dá lidská masa zmanipulovat fanatickými kněžími. Přestože to ani u nás není stoprocentní, můžeme opravdu mluvit jen o štěstí, že jsme se narodili a žijeme v Evropě. Možná skončíme po smrti v pekle;-), jak nám vyhrožuje katolická církev, ale ugandští gayové a lesby prožívají to svoje skutečné peklo na zemi....
Děj filmu není jednoduchý a dává prostor různým interpretacím. Hlavní postava, stárnoucí spisovatel Michael, se potýká s tvůrčí i osobní krizí. A mladý surfař C.K., jako by vystoupil ze staré fotografie a vrátil čas. Jen na chvíli...
Že jeden zahoří láskou k někomu, kdo miluje jiného, je obecně celkem běžný jev. U nás „jinak orientovaných“ je šance se takto nešťastně zamilovat ještě o něco větší. Amor má prostě asi zvrácený smysl pro humor… Happy end je v takových případech většinou jen zbožným přáním. David nejednal zrovna čestně, ale takovou nepřiměřenou reakci bych od jeho „nejlepšího přítele“ asi nečekal… A způsob myšlení Hannah po celou dobu zůstává tak trochu mimo mé chápání. David v Shepherdově podání má neskutečné charisma a ve scéně, kdy učí Thea omítat, je tak sexy! Aspoň tedy pro mě ;-) Palec nahoru i...
"Kam čert nemůže, nastrčí kluka". Tak by se dalo parafrázovat známé přísloví. Anis zasáhne do osudu Anny a Mary mnohem víc, než by si ty dvě mohly na začátku myslet. Charaktery postav mění barvy, růžová se barví do zelena, černá přechází v červenou... Film se však nesoustředí pouze na dynamiku vztahu mezi třemi hlavními postavami, ale dotýká se i některých dalších témat, jako je střet rozdílných kultur, problém imigrace, práce na černo, nezaměstnanost atd. Herecké výkony jsou místy trochu křečovité a některé scény příliš dlouhé a opakující se. Celkový dojem to ale příliš nekazí. Hudba je...
Příběh tohoto filmu se svým tématem vymyká z běžné „teplé“ produkce. Neřeší se zde coming out, AIDS či boj za práva homosexuálů a není to ani žádná romantická limonáda. V nelineárním toku vyprávění sledujeme introvertního, citlivého a tak trochu naivního Anthonyho, kluka z maloměsta, který projel napříč celými Státy, aby mohl žít se svou láskou. Vztah s velmi náladovým (a poněkud psychotickým) Stephenem je však jako na houpačce a Anthony poznává na vlastní kůži fyzický i psychický teror. Anthony svádí vnitřní boj: je si vědom, že ho Stephen ničí, ale zároveň se od něj nedokáže odpoutat. Musí v sobě najít...
Takovéto filmy by měl vidět každý. Nikdy mě nepřestane udivovat, jaké hrůzy je člověk schopen přežít.
Na první pohled se to opravdu jeví jako nic neříkající slátanina. Zajímalo mě, co tím chtěli autoři říct, tak jsem si na netu vyhledal synopsi a ono to pak dávalo smysl... Je to vlastně takové krátké cvičení o relativnosti pravdy. Jedna a tatáž situace je zde vykreslena z pohledu tří různých aktérů. A každému se skutečnost jeví naprosto jinak. Autoři sobě i divákovi kladou otázku: "Kde je pravda?" Zajímavá myšlenka. Myslím si však, že v tomto případě měli autoři diváka trochu trknout, aby si ji uvědomil.
Podle mě je Pamela (Juliet Stevenson) prototypem neurotické ženy, kvůli které by i ten nejzarytější heterosexuál raději změnil orientaci, než byl s ní. A tento film je tou její nesnesitelnou hysterií prostoupen až až... Kdyby se autoři raději zaměřili víc na jejího syna Paula a na jeho pocity a prožívání první lásky, zklamání, vyrovnávání se se ztrátou ideálů o své budoucnosti, mohlo vzniknout zajímavé dílo. Takto je to bohužel průměrný film bez náboje. Ještě že je tam Paul Rhys!!!!!!!!
Opravdu moc milý a vtipně natočený kraťas. Nejen do toho kadeřníka, ale i do hlavního hrdiny není vůbec nemožné se zakoukat (i před tou jeho zázračnou proměnou). Francouzi jsou prostě neodolatelní... Hvězdičky v kategorii zvuk dávám za ten kouzelný jazyk, ve kterém i ty nejobyčejnější věty zní jako rajská hudba. Zvláštní poděkování za titulky.
Páni! Klobouk dolů, Xaviere! Mimořádně povedená prvotina! Natočil jsi upřímnou zpověď, autentický film, který si na nic nehraje, nic nepřekrucuje, nepřikrašluje. Takovou matku by si nepřál asi nikdo z nás, ačkoliv i Hubert je povedený dáreček... Ten film mě dostal na sto procent! P.S. Ty anglické strojově přeložené titulky jsou nepoužitelné. Nechce se někdo, kdo umí francouzsky, pustit do překladu? Film by si dobrý překlad zasloužil. Moc se přimlouvám...
Téma zapovězené (nešťastné) lásky je naznačeno už na začátku filmu: na scéně divadla se odehrává tragický příběh Tristana a Isoldy. V jedné lóži tomuto dramatu přihlížejí dva manželské páry: Matteo, coby „citlivý intelektuál“, zatímco ostatní z kvarteta jsou v menší či větší míře „nevzdělanci“. A právě Matteo je později na pláži v Sabaudii zasažen tím nešťastným Amorovým šípem, když po dlouhých letech spatří „božského-neodolatelného-kouzelného-mladého-úchvatného-sošného-atd“ Davida, syna svých dobrých přátel (druhý manželský pár z divadelní lóže). Mimochodem, David je zde vykreslen spíš jako karikatura...;-) Na tom, že je zralý ženatý muž znenadání a bez varování osudu okouzlen mladším mužem, není...
Dlouho jsem se na tento film chystal. Tušil jsem silný příběh a takové dokážou s člověkem pořádně zamávat. Jsem rád, že jsem se konečně odhodlal si film pustit. Děti ještě věří v nemožné, v zázrak, v to, že právě ony přijdou na to, na co nepřišly celé vědecké týmy... Moc dobře si pamatuju, jak jsem kdysi věřil, že objevím lék zaručující nesmrtelnost :-) I ti dva kluci věří a nepřipouštějí si, že by to mohlo dopadnout špatně. Teprve ke konci jejich krásně dětský náhled pomalu začne napadat "virus" kruté reality. Skvělé herecké výkony. Škoda, že se zázraky dějí...
Příjemný, lidský, upřímný, dojemný i vtipný film bez falešných emocí a klišé, který mě doopravdy pohladil po duši. Jeden z nejlepších, co tady máme. Doporučuju všemi deseti.
Něžnosti... Hmm, že by romantický film plný kouzelných vyznání? Neeee! Je to pravý opak, ale každý z mikropříběhů, z nichž je film poskládán, dokáže zaujmout a vtáhnout do děje. Všechny postavy jsou poznamenané většinou letitými traumaty, přes která se nedokážou přenést, a snad i proto jsou jejich vztahy s ostatními nevyrovnané (až neotesané) a oni sami jsou nešťastní. Na romantický večer rozhodně nevhodná podívaná, ale když budete mít náladu na trochu jiný film...
Příběh nejen o coming outu, ale i o tom, že by měl každý prožít život podle svých představ a v žádném případě se nesnažit přizpůsobovat představám nikoho jiného. Jít za svým ideálem a nevzdávat se. Nádherné exteriéry a překrásná hudba! A Tommaso....hmmm
Jednoznačně se připojuju ke kladným hodnocením. Pro mě je tento film obrovským překvapením. Je svěží i díky výborné hudební kulise, kterou obstaral nespoutaný živel Andrej Danilko, ale hlavně asi díky všem hercům v hlavních rolích a kvalitnímu příběhu. Jen toho konce mi bylo moc líto - ne však pro to, že by nebyl realistický. Jen bych si pro těch pět kluků přál konec jiný. Neodpustím si ještě jeden malý postřeh. Scéna, kdy se ve vlaku na wc Lusa proměňuje v Dimku, mi svou atmosférou i hudebním pozadím hodně připomněla Danilkův videoklip Kukla (http://www.youtube.com/watch?v=f9C0N1UkvBc) ...
