Recenzi napsal/a Ondra

Milý, zábavný film s jednoduchým dějem, který staví na kontrastu mezi postavou echt heteráka Charlyho a gay prostředím, ve kterém se shodou okolností ocitl. Paradoxně právě představitel Charlyho mi připadá jako nejslabší složka filmu, dokážu si představit, že by někdo jiný z té postavy dokázal vytěžit víc. Na druhou stranu to dostatečně kompenzuje úžasný dětský herec, který představuje jeho syna Pedra a chilský komik Coco Legrand, který neodolatelně ztvárnil roli jeho gay dědečka (takového dědu bych chtěl taky). Málokdy je mi tak sympatická takhle vykroucená postava. Ostatně všichni herci, kteří představují gaye (takže skoro všichni :) jsou vykroucení, až to...

Film se skládá ze čtyř na sobě nezávislých dějových linií, z nichž dvě se jen v jednom místě nepatrně dotknou, aniž by se vzájemně ovlivnily. Není úplně jasné, proč z toho raději nevznikly čtyři krátké filmy, protože najít nějaký jednotící prvek jednotlivých příběhů je velmi obtížné. Navíc minimálně dva z nich mají potenciál na samostatný celovečerní film. Snímek má několik velkých plusů, kterými jsou zejména výborné herecké výkony všech zúčastněných (a že je tam postav docela dost), dále exkluzivní fyzický vzhled hned několika herců a také poměrně silné příběhy. Oceňuji, že zápletky se neomezují vždy jen na ústřední dvojici, ale...

Na to, že jde o gay komedii, to vůbec není hloupé. :) Je tam sice několik stokrát viděných klišé (například úprava bytu, aby nebylo poznat, že v něm bydlí gay), ale ne tolik, aby mě to znechutilo. A tím, že se tam neřeší jen gay / ne-gay vztahy, ale třeba i téma "architektury pro lidi", získává film další rozměr. Představitel hlavní role je luxusní týpek a jeho vstupní scéna je natočená opravdu velmi zdařile. Jen mi tam neseděla jedna věc: jak s ním mohla kamarádka Serena spát v jedné posteli, navíc přitulená do jeho náruče, s vědomím, že stejně nic...

Vtipný nápad, dokonale zužitkovaný na malé ploše.

Vynikající kombinace hraného filmu a dokumentu, která mapuje jednu významnou, ale zřejmě všeobecně neznámou (alespoň u nás) kapitolu gay historie. Na pozadí společensko-politických událostí vypráví příběh dvou mladíků, kteří se v 50. letech v Curychu seznámili prostředictvím tehdy ojedinělé gay organizace Kruh. Sledujeme peripetie jejich vztahu od okamžiku seznámení až po „revoluční“ rok 1968 a částečně nahlédneme i do jejich života v současnosti. Skutečný pár, podle jejichž příběhu byl film natočen, totiž ve filmu rovněž figuruje. Oba staří pánové sem tam vstupují do děje a s odstupem desítek let a svých životních zkušeností komentují tehdejší události. Netuším,...

Mám pro tenhle film zvláštní slabost, i když objektivně vzato to není žádná bomba. Nejdříve jsem přečetl skvělou knihu, podle které byl natočený (vyšla i v českém překladu pod názvem „Ari“ - velmi doporučuji). Napsal ji australský autor Christos Tsiolkas, který se narodil řeckým přistěhovalcům v Melbourne a důvěrně tak zná prostředí imigrantů žijících na okraji většinové australské společnosti, kam je příběh situován. Tahle sociální rovina mě na knize paradoxně zaujala ještě víc než gay tematika. Film je oproti knize slabší, a to zejména proto, že z velké části vynechává výborně napsané dlouhé vnitřní monology hlavního hrdiny....

Žádné veledílo, ale velkým plusem je, že v rámci filmů s gay tematikou se jedná o docela neobvyklý žánr, cosi mezi psychologickým dramatem a thrillerem. Prakticky celý film se odehrává v interiéru jednoho bytu, což trochu navozuje dojem divadelnosti, ale nevadí to. Tvůrcům se úspěšně podařilo vykreslit atmosféru zvláštní nejistoty, kdy cítíme, že ve vztahu obou hlavních postav není něco v pořádku. Je to hra na kočku a na myš, jenže celou dobu není zřejmé, kdo je kočka a kdo myš. Na oba herce se dobře kouká a nahotou se ve filmu nešetří, takže lze případně sledovat i bez titulků....

Záslužný pokus o zpracování aktuálního tématu diskriminace gayů v Rusku. Bohužel nedotažený. Široký společenský záběr tématu zůstal zcela nevyužitý, jako by se jednalo jen o problém jednoho "případu", který hlavní hrdina amatérsky vyšetřuje. Autentičnosti se režisér, kameraman a scénárista v jedné osobě snaží docílit pomocí roztřesených záběrů ruční kamery, z nichž po půl hodině sledování filmu začne bolet hlava. Velmi podivný je samotný závěr, ze kterého není patrné, co jím chtěli tvůrci říct: snaha o dosažení hloubky sdělení pomocí využití hudby z Wagnerova Tannhäusera se zcela míjí účinkem (hudba jde zcela proti smyslu toho, co vidíme v obraze). Nejzdařilejší součástí...

Spousta klišé typických pro americkou filmovou produkci. Herci průměrní, jen s výjimkou opravdu zábavně pojaté postavy praštěné sousedky (která je ale sama o sobě tím největším klišé celého filmu :). Body plus za hudbu s francouzským nádechem ve scénách vaření. Shrnuto: vidět se to dá.

"Tati, máma spolužáka říkala, že tě viděla na ulici, jak dáváš pusu jinému pánovi. Je to pravda?," říká roztomilý obrýlený chlapeček tatínkovi, který se v poslední době chová divně a nespí doma v ložnici s maminkou. Film zobrazuje velmi civilně, bez zbytečného citového vydírání, situaci, kdy otec rodiny najednou zjišťuje, že by možná chtěl žít jinak. A nedokáže se rozhodnout. Zatím nejlepší film letošního Febiofestu v sále 4. :)

Svého druhu road movie o dvou bratrech, kteří putují (většinou ovšem pěšky) za svým biologickým otcem, který od nich odešel v dětství. Kromě této vnějškové dějové linie film pojednává zejména o ne úplně jednoduchém vztahu bratrů, z nichž jeden je „rozumný“ a druhý „problémový“, takže si občas vjedou do vlasů, ale ve skutečnosti jsou si velmi blízcí. Ne úplně běžným prvkem je naznačená sexuální přitažlivost mladšího vůči staršímu (upřímně řečno se mu nedivím, já mít takového bráchu...:). Film je zvláštní svými snovými, fantazijními sekvencemi, které mě obvykle ve filmech s realistickým příběhem ruší, ale zde fungují dobře. Také scény, které...

Emocionální masakr. Málokdy se mi stane, že na film musím myslet nejen celý večer po zhlédnutí, ale ještě i druhý den a třetí den... Vše působí velmi realisticky, film se záměrně vyhýbá jakémukoli přikrašlování a kamera občas až nepříjemně zobrazuje vše, co bychom raději ani neviděli (např. odporná scéna ze záchoda ve vězeňské cele). Myslím, že to byl můj první film filipínské provenience a opravdu mě velmi překvapila jeho kvalita po mnoha stránkách: kamera, vybudování syrové atmosféry a hlavně herecké výkony. Také mě ve dvou scénách zaujalo využití Debussyho Svitu luny, což bych ve filmu tohoto ražení opravdu nečekal, ale...

Moc sympatický film z prostředí nápravného ústavu pro mladistvé v Anglii za 2. světové války. Vychází ze skutečného životního příběhu irského spisovatele Brendana Behana, který je hlavní postavou snímku. Scénář umně spřádá několik tematických rovin: zobrazení absurdity nenávisti mezi národy, která nevede k ničemu jinému než ke krveprolití, citové a sexuální dozrávání mladého rebela, který najednou zjišťuje, že i k osobě stejného pohlaví může cítit víc než kamarádství, a konečně duševní přerod hlavního hrdiny, kdy se ze zarputilého atentátníka stává spisovatel (a působí to zcela přirozeně!). Ke kvalitě filmu výrazně přispívá zdařilý výběr herců do všech rolí...

Výjimečný pohled do gay historie. Doporučuji všem, kteří mají tendenci stěžovat si na dnešní dobu. Po zhlédnutí tohoto filmu budete rádi, že jste nežili v 60. letech 20. století. Není to přitom tak dávno, jak se zdá. Některé dialogy mohou z dnešního pohledu působit přiliš "polopatisticky" či naivně, ale je nutné chápat, že film měl především osvětovou úlohu. Z čistě filmařského hlediska se jedná spíš o průměr, ze kterého vyčnívají pouze dvě složky: práce se světlem a jako vždy skvělý Dirk Bogarde (kterého zbožňuju od chvíle, kdy jsem poprvé viděl jeho fantastickou hereckou kreaci ve Smrti v Benátkách). Další hvězdičky...

Absolutní špička v rámci gay kinematografie. Velice silné téma, skvěle vystavěný scénář a neskutečně autentické herecké výkony (těžko říct, který herec je lepší, a to včetně vedlejších postav) jsou dalším dokladem vysoké úrovně současné severské kinematografie. Film dobře ukazuje, že základy nacistické ideologie (nebo obecně jakéhokoli fanatismu) spočívají na nejistotě ze sebe samého. A protože spousta (nejen) mladých gayů se ani v dnešní otevřené době, natožpak v minulosti, nedokáže se svojí orientací srovnat, jsou organizace podobné té ve filmu přímo ideálním útočištěm před takovou nejistotou. A což teprve, když jde o organizaci uniformovanou (viz až magická přitažlivost...

Krásný, nenápadný film o láskyplném vztahu dvou mužů, z nichž jeden je seniorského věku a druhý má do něj nakročeno. Pánové Molina a Lithgow předvádějí vynikající, neokázalé herectví. Věřím jim každé slovo. Přestože výchozí moment zápletky (jestli to lze tak silným slovem vůbec nazvat) navozuje dojem, že hlavním tématem filmu bude diskriminace, není tomu tak. Film se zabývá především tím, jak se proměňuje životní styl v závislosti na věku. Jednotlivé "důkazy" této proměny zobrazuje jemně, citlivě, nikde se netlačí na pilu. Snímek tím získává svůj lehce melancholický nádech, podpořený využitím překrásné Chopinovy hudby. Jediné, co mi moc nesedí, je název...

Krutý, nelítostný film, který s téměř dokumentární civilností zobrazuje život stárnoucího osamělého muže. Prostředí, ve kterém žije (zapadlý venkov) a životní okolnosti (nutnost postarat se o umírajícího otce a farmu) jsou na hony vzdáleny tomu, jak bývá život gayů obvykle zobrazován. Snímek si vystačí s minimem dialogů, protože všechno podstatné se odehrává uvnitř postav, ve slovech, která zůstanou nevyřčena, v pohledech a drobných gestech. Tak jako v reálném životě. Působivost snímku tak spočívá především v jeho silné autenticitě. Máte dojem, že sledujete výsek ze života skutečných lidí. Moje hodnocení (počty hvězdiček) považujte za silně subjektivní, protože...

Vše podstatné o námětu filmu už napsal do své recenze výstižně petvad. Takže jen doplním, že se jedná o výrazně menšinový film. Bude se (snad) líbit zejména těm, kteří mají rádi "artové" snímky nebo se zajímají o výtvarné umění. O Baconově díle se sice ve filmu moc nemluví (scénář se zaměřuje především na jeho bouřlivý vztah s Georgem), ale malířovy vnitřní promluvy, které se filmem prolínají, dobře ilustrují jeho duchovní svět, a v důsledku tedy i jeho tvorbu. Kromě toho výtvarná stylizace filmu výrazně těží ze specifické Baconovy estetiky, takže chvílemi máte dojem, že se díváte na jeden z jeho...

Pozoruhodný film, jehož největší předností je těžko uvěřitelný, originální námět. V roce 1984 však skutečně v Anglii došlo k tomu, že organizace gayů a leseb podporovala horníky stávkující proti vládě. Je to situace natolik bizarní, že její využití pro filmový scénář nemohlo být jiné než v komediální rovině. To se tvůrcům podařilo vrchovatou měrou, vtipných situací a dialogů je tam skutečně spousta (a není to hloupý humor). Je to podpořeno i skvělým výběrem herců, kteří představují výrazné typy, takže i vedlejší postavy jsou snadno zapamatovatelné a i na malých plochách jsou dobře vykresleny jejich charaktery. Za "zpracování"...

Ne zrovna veselý film o klukovi, který neví co chce, kromě toho, že chce někoho milovat. Sympatické je mi zejména nečernobílé vykreslení hlavní postavy, která díky tomu působí opravdu životně, realisticky. Film má poměrně působivou vizuální složku, kamera často sleduje tváře herců z bezprostřední blízkosti, což navozuje dojem intimity a přímé účasti diváka na ději. Film obsahuje z mého pohledu jednu nelogičnost: není úplně jasné, proč by milenec hlavního hrdiny musel za sex platit. Až uvidíte, jak vypadá, pochopíte. :) Nemohu se ztotožnit s recenzí petra12. Ani trochu nemám pocit, že by se hlavní hrdina snažil "vše urvat za každou...