Recenzi napsal/a Deleatur
Plusy: Pekelné prostředí církevního blázince. Znovu výtečná Langeová coby krutá jeptiška. Funkčnější a dramaticky vyklenutější gay, resp. lesbická linka (s výbornou Paulsonovou). Působivé téma dědičnosti špatných i "zlých" genů. The Name Game. Cameo stále krásné Severanceové. Mezi: Tvůrci to přepískli s odkazy na holocaust (doktor s nacistickou minulosti, "Anna Franková") a únosy mimozemšťany, co na tom, že to patří k době, kdy se série odehrávala - 60. létům min. stol. Ale bez toho bych přišel o tak parádní scénu, jako byl výsměch náhle inteligentní mikrocefalické Pepper pocitu nadřazenosti bývalého nacisty. Mínusy: Nepřesvědčivý McDermott. Nijak...
Plusy: Přes horrorové prvky (a závěrečné rozuzlení) především několik provázaných rodinných dramat. Výborné herecké výkony v čele s Langeovou. Mínusy: Protivně afektovaný Quinto v otravně rozhádaném gay páru, v jehož případě navíc byla touha po dítěti – která spojovala většinu postav - nejméně uvěřitelná. .
Středometrážní snímek se mi líbil (zpracováním, ne tématem a už vůbec ne pointou), míra gay obsahu je dle mého 80%. SPOILERY: Režisér (od něhož jsem viděl i dlouhometrážní Jamie Marks Is Dead) by mohl být americkou odpovědí na Tilla Kleinerta - oba mají zálibu v tísnivé (a zručně budované) atmosféře, morbiditě a (nejméně) homoerotice, která vede k tragickému konci. Zásadní rozdíl ale bude, že Kleinertovy postavy byly bojovníci, Smithovi mučedníci. Což je dobře vidět už na tomhle středometrážním snímku.
Kraťas se mi líbil. Míru gay obsahu bych ale klidně snížil až na 20%. SPOILERY: Protože nezřetelné je obecně téma filmu, natož to gay podtéma. Explicitnější náznak (ne, ta masturbace to není) přijde až ke konci. A snížil bych to, třebaže je mi po třetím Kleinertově filmu asi jasné, že jedním z jeho osobních témat je homoerotické svádění s tragickým koncem. Víc se mi ale líbilo, že je opravdu dobrý horrorový režisér - má talent na tísnivé obrazy a dokáže je vydolovat i z levných lokací.
Středometrážní film se mi navzdory vyznění líbil SPOILERY: Vida, jak je to po Der Samurai srozumitelnější. Nicméně, ať už je to varování nebo ahistorická metafora, ve výsledku jsou gay postavy zase za záporáky a Kleinert potvrdil homofóbní klišé o destrukci společnosti vlivem emancipace gayů. Ta ve skutečnosti tak krvavě ani neprobíhala, i když je trefné, že za ni (nepřiznaní) gayové krvavě platili. I mě ale napadlo, že pointa může být složitější a že realitní makléř mohl zastupovat pokrok nebo naopak úpadek (zchátralost usedlosti mohla být důsledkem urbanizace), kterým se venkované řetězy a zuby sekačky...
Navzdory až zlému vyznění pro gaye měl film dle mého něco do sebe. Míra gay obsahu je dle mého 80%. SPOILERY: Už dlouho jsem neviděl film, který by se vůči gay tématice vymezoval tak negativně. Dle mého je úplně jedno, zda to byl popis honu na skutečného vraha (to vzhledem k fantastickým prvkům a především závěru spíš ne), nebo to byla vnější či (v nejlepším případě) vnitřní projekce hrdinova boje s vlastní sexualitou. Pokud tam nějaký coming out byl, tak coming out straight - hrdina se rozhodně nevyoutoval jako gay, ale bojoval proti každému...
Navzdory nesympatickému hrdinovi a příběhu se mi film líbil. Míra gay obsahu je dle mého 100%. SPOILERY: Když už jsem ji zmínil v hodnocení Agrese (Cut Snake) - tématu rozumím, ale i kdybych odhlédl od toho, že hlavní hrdina zas tak na zapřenou nežil, tak bych vzhledem k jeho věku předpokládal, že se bude ovládat lépe. Najmě pokud půjde o syna jeho přátel! A nestačilo, že v nejvypjatější scéně jeho svědomí a alkohol přemohly jeho chtíč. Oceňuju ale, že tvůrci se nebáli pro gaye tak nelichotivého příběhu a D. Leotz neměl zapotřebí ani v...
Film se mi líbil. Míra gay obsahu je dle mého 80%. SPOLERY: I kdybych připustil, že příběh je zlomyslnou ilustrací homofóbních teorií, jak vězení dělá z heteráků gaye, pořád bylo hybatelem děje přinejmenším "homosexuální jednání". "Pomýlenější" postava byla navíc násilnický sociopat a příběh směřoval k tomu, že objekt jeho zájmu musí před ním obhájit "normálnější" volbu (proto asi ten původní název, odkazující možná na biblického hada svádějícího k hříchu; český distribuční název je nesmyslně prvoplánový). Ani proto se na film nedívá dobře z gay hlediska (z heteráckého by bylo vůbec nekoukatelné, jak se rozmazává...
Ve vyznění odvážnější než Trembling Before G-d - prosazoval idžtihád, samostatný úsudek i řadových (LGBTQ) věřících ("Nejsme závislí na imámech. Každému muslimovi, muži i ženě, bylo přikázáno neustále se učit."). I bez toho byl ale děj samozřejmě dramatičtější, protože islám má z abrahámovských náboženství doma největší politickou moc; hlavně gayům šlo skutečně o svobodu a život, nejen o pověst nebo postavení. Tvůrci ale vsadili na pro mě ne zcela pochopitelnou metafyzičtější stránku víry; pocit sounáležitosti šel vytušit spíše ze lpění na vlastní kultuře a stesku po domově v případě uprchlíků. Přesto byli i smíření s pomalou emancipací ("Bude to džihád...
Oceňuju hlavně srozumitelnost důvodů, proč se prezentovaní gayové a lesby nechtěli vzdát své (židovské) víry, i když hanobí jejich orientaci. Tvůrci chytře vybrali všeobecně srozumitelné argumenty jako pocity zakořeněnosti a sounáležitosti nebo blízké rodinné vztahy. Navíc zmínili i to, že "lidé mohou ovlivňovat B-ha, na tom stojí Dohoda" (v židovské víře). Samozřejmě tam ale proto byly i srdcervoucí momenty (pro mě především zpověď věřící lesby, která si v tradičním manželství ničila duši, protože se dokázala přemoct jen navenek a navíc se za ten život ve lži styděla i před B-hem/svým svědomím). Příběhy o konverzní terapii byly ale překvapivě tragikomické ("Kousal...
To byl jen zdánlivý odskok až někam do středověku - ten tlak na "normální" život byl pouze explicitnější než v Soft Lad nebo En la gama de los grises. Vždyť se dokonce Áron (Z. Shtrauss) omlouval manželce (Tinkerbell), že "to zatáhl k nim domů"; což byla sice vedle Soft Lad jen metafora, ale ve výsledku stejně tragická. Kulturní rozdíl jsem viděl nejen v oddanosti víře, ale hlavně v mnohem rezervovanějším projevování emocí. Což bylo patrné zvláště u Árona, který byl ještě svázanější než Ezri (R. Danker). A ještě jeden rozdíl, i když u nás je spíš potlačen, než úplně nepochopitelný...
To byla na rozdíl od Soft Lad očividně áčková produkce, i když je ironie, že bylo též vidět, že Chile je daleko chudší země než Velká Británie (přitom hrdinové pocházeli ze stejné - střední - vrstvy a film se odehrával v hlavním městě). I drama bylo propracovanější, ačkoli nedošlo k tak vypjatým scénám jako v tom britském. Otázka ale je, jestli je přijatelnější jasné, i když papírové rozuzlení, nebo reálnější vyznění do ztracena, přesněji do téměř titulní šedé zóny (tedy je i míra gay obsahu dle mého akorát). Přitom chilský film měl jednoho aspoň sympatického gaye ("Myslel jsem, že všichni...
Když uvážím, že mě hned na začátku zavalily nesympatie k oběma hlavním hrdinům a tomu, co páchali, pročež jsem nehodlal přehlížet celkově béčkové zpracování, zhruba v polovině mi film nabídl skutečně působivé momenty, i když si pořád myslím, že zkušenější herci by z nich vytěžili více a obratnější scénáristé je napsali lépe (oboje se potkalo v ne úplně přesvědčivé Samově zamilovanosti a odpuštění). A míra gay obsahu je dle mého 100%, třebaže ten pro mě první působivý moment by neztratil na síle, i kdyby se jednalo o "normální" nevěru (o níž manželka ještě ani nevěděla). Líbily se mi i tématické...
Byl to pocitový film, což je (výjimečně) doporučení nebo varování. Žádný postupný coming out, žádné nesmělé pokukování s následnou smrští erotické vášně a citových dramat. Zvláště poslední bylo skoro šokující vzhledem k tomu, že film se odehrával v jakémsi zapadákově na americkém Jihu. A přesně tak, jak byli rozumní jejich rodiče ("Nikdo o tom nemluví. Není to nic zajímavého."), tak stejně střízlivě pojali oba hlavní hrdinové své loučení před nadcházejícím odjezdem jednoho z nich. Režisérovi se navíc výborně povedlo sdělit ryze filmovými prostředky rozpoložení postav, i když si neodpustil i polopatická vysvětlení (ale mně se hodila), že jsou i lidé,...
Pokud jsem měl s tímto erotickým gay filmečkem morální problém, tak to bylo jen kvůli tomu rabování a poskvrnění cizího obydlí. To se prostě nedělá. :)))
Další z coming-outových příběhů a raných gay romancí. Film civilní, přímočarý, ačkoli lehce dramatický, velice přirozený a příjemně cudný. Třebaže podle názvu sleduje i jiné kluky, v tomto případě heteráky, dle mého je míra gay obsahu 100%, protože gay romance byla v popředí a nedokážu si představit heteráka, kterého by to při nejlepším nerušilo ve sledování "normálních" postav, najmě pokud byla nejvýraznější dívčí postava ta, která byla pomýleně okouzlená gayem. Navíc ti filmoví heteráci byli vykreslení mnohem matněji, ačkoli byli výrazní svým půvabem a divokostí (Eddy) nebo chápavostí (otec, Stef). Pravda ale je, že citlivý přístup Ericova kamaráda Stefa, když...
Film se mi líbil. SPOILERY:* Další coming-outový příběh mě usvědčil z povrchnosti - ačkoli byl hlavní hrdina Steven (B. Silverstone) ohromný sympaťák, nějak jsem nemohl uvěřit, že by byl osudovou láskou urostlému hezounovi. Ale třeba to bylo tím, že B. Gorton nebyl dost přesvědčivý. Možná proto se mi hodně líbil v podstatě smutný konec. Stereotypní fag hag (jinak ale sympatická Ch. Brittainová) taky trochu rušila. Co mě ale nejvíce zaujalo - jak... ehm... čistě dokázali tvůrci podat téma záchodových dostaveníček. Protože Steven měl pravdu, že více příležitostí, jak se s někým seznámit aspoň na...
Rovnou píšu, že film dle mého patří právem mezi dlouhodobě nejoblíbenější gay romance a coming-outové příběhy, nejspíš i proto, že režisérka si do hlavních rolí vybrala naprosto obyčejné kluky. Jen snad trochu uplakané, ale nebudu se tvářit, že být gay není trápení. Problém by mohl být i v tom, že oba pocházeli z nefunkčních rodin, tedy by někdo mohl poukazovat na prostředí, ve kterém vyrůstali. A někdo jiný zase, že režisérka se víc zaměřila na podnikavou a rozumnější matku ("Jsi hodnej kluk. To jediný se počítá.") než na tyranského a líného otce. Taky postava divoké a radodajné Leah (T. Empsonová)...
Srdeční záležitost a pro mě stále svěží film nejen kvůli mému avataru, nejen kvůli pro mě kultovním 80kám a nejen proto, že jsem měl taky svoje výstřední období (i když trochu více punk). Příběh je možná předvídatelný, ale kromě lehkosti zpracování a dobrého scénáře měl netradičně výraznou dívčí postavu ve vztahu k tápajícímu chlapci, ba i přesvědčivě zaslepenou k jeho zjemnělosti. I dvě zásadnější výtky (slabší postava osudového chlapce a klišé coming-out = buzince a promiskuita) si dokážu omluvit (první nemusí být pravý a kdyby se netvářil jako pravý, tak by si neškrtl, plus kde jinde by se rychleji seznámili...
No vida, i já mám předsudky - stejně jako Ine (Friesová) mě taky napadlo, jestli to stálo za to. Možná ale proto byl film nejen méně šablonovitý, ale zároveň gay-friendly i subverzivní; nešlo jen o tu změnu pohlaví, ale že jeden své biologické pohlaví neporazil zcela a druhý dostal šanci se k "normálnímu" vztahu vrátit aspoň oklikou (ve vulgárnější verzi se o to pokoušel i další gay ve filmu). I tak je ale míra gay obsahu podle mě čistých 100%. Pochybuju, že by se heterák obtěžoval podívat se pod tu queer nálož. Okon byl v těžší roli výborný. I s...
