Recenzi napsal/a petr12
Bizarní podívaná útočící na post jednohvězdičkového krále.
Po rozpletení nitek vztahového propletence jsem se ocitl znovu na začátku, jen "obohacen" o postelové scény, experiment s čistě přírodní látkou a ztrátou blízké osoby.
Seriál spíše pro teenagery s dramatickou zápletkou o partičce přátel toužících po vzrušení a zábavě. Díky krátké délce jednotlivých dílů se dá zhlédnout najednou.
Mark se přestěhoval do New Yorku, aby se dostal z dosahu své opatrovnické matky. Díky své dětské duši se zcela realizoval v roli "chůvy". Z dospělých si rozuměl pouze se svým kožeňáckým virtuálním idolem a dlouho ignoroval zájem kluka ze sousedství. Jak to ale v pohádkách bývá, tak i Mark dospěl a začal si plnit své sny.
Během sledování se nelze vyhnout konfrontaci tamní kultury s naší, která je tolerantnější. Bohužel však pomalu ztrácí pevné základy díky různým -ismům. Je zajímavé sledovat hůře pochopitelné a uchopitelné prostředí s tolika odlišnostmi od našeho. Děj je jednoduchý, milostná zápletka předvídatelná, ale i tak má své kouzlo...První lásky, štěstí, rozprostření nových obzorů a naděje v (snad) lepší život.
Jak málo stačí, aby se z "objektu zájmu" stal nezletilý lovenou zvěří internetového predátora zpočátku jistě působícího dojmem opravdu chápajícího (virtuálního) kamaráda, kterému se lze svěřit s čímkoli. Edukační snímek sice trefně vystihuje jednání a pocity objeti i vztah k chladným rodičům, nenabízí však bohužel řešení odpovídající závažnosti sdělení. Jen odkazy na odbornou pomoc nestačí.
Mám rád, když mezi herci funguje alespoň částečně chemie a postavy se vyvíjí. Představitelka Miw nasadila již od prvního dílu vysokou laťku. V případě Shina bylo vidět znatelné zlepšení. Jeho postava působila nejkomplexněji. V případě Nea tvůrci vsadili všechny karty na jeho vzhled a výšku. V porovnání s oběma spoluhráči ale působil jako dřevo. Scénáři bych vytkl již tradičně občasnou nelogičnost a přemíru střílení.
Produkce určená převážně k promítání na festivalech počítá se skupinou diváků, kteří jsou ochotni vnímat otevřeněji než běžní návštěvníci kasovních trháků a jsou připraveni přijmout mnohoznačnosti, popř. nejasnosti ve zpracování a přičíst je na vrub tvůrčího procesu. Mám ale často pocit, že na uvedenou schopnost autoři přímo spoléhají a často i hřeší. V tomto případě se však jedná o tak lehce vyložitelné náznaky, že k nesprávnému výkladu nemůže dojít.
Road movie o životě řidiče kamionu plnícího si dětský sen odejít z rodné Sicílie a poznávat svět. Každodenní rutinu nabourá až příchod kamaráda z dětství, kterého musel opustit bez vysvětlení kvůli despotickému otci. Během cesty se postupně po drobných krůčcích vyjasňují mnohá dřívější nedorozumění a především důvod jejich shledání. Film je zajímavý především tíživou atmosférou vystihující náladu Italů, kteří musí budovat svoji budoucnost mimo rodnou zemi.
Erik představuje filmaři docela opomíjenou početnou skupinu zajištěných a opuštěných chlápků, kteří jsou rádi za přítomnost "spřízněné duše". Martin je jako jmelí parazitující na těchto zralých stromech. Mladíček, který využije všech, kteří mu nabídnou pomoc při budování kariéry. Závěrečná výchovná facka je ale krutá. Bohužel vychází ze skutečné události.
Ve Francii místo Prisscily brázdící Austrálii klukům pořídili výletní autobus. Do sedaček usadili hráče vodního póla s choreografkou, trenérem z donucení a poslali je do Chorvatska na gay games. Potrhlá komedie plná klišé pro "otrlé", kterou musíte brát s obrovskou rezervou a nadhledem, jinak se (právem) urazíte, protože je mnohé dovedeno do extrémů.
Kdyby v luxusním plážovém domku natočili porno, udělali by lépe, protože kriminální zápletka působí dojmem umělého naroubování na již hotový film, který by jinak zapadl v záplavě party snímků z Fire islandu.
Když se snoubí scénárista s režisérem v jediné osobě, tak se stává, že dotyčnému chybí odstup a hlavně zpětná vazba. Třeba, když je k dění kolem sourozenecké dvojice přilepen příběh z tábora, který by mnohem lépe fungoval, pokud by tvořil samostatný krátký snímek. Už tak je ve filmu příliš vaty natahující neúměrně stopáž. Zde by prospěl razantní zásah střihače.
Příjemný, letní snímek, ze kterého, až na malé výjimky, čiší pohoda.
Hůře se hodnotí něco, když nemáme s čím porovnávat. Proto je dobré po případném zklamání dát protějšku druhou šanci.
Hrdinou bez možných rizik umí být (téměř) každý. Ale boj s možnými negativními následky si mnozí rozmyslí. To stejné platí i o toleranci. Být tolerantní k ostatním je tak jednoduché. Problém nastává, když se dotýká přímo nás. Hodně povedená lekce z (ne)tolerance.
I přes počáteční citelný chlad, vycházející nejen z prostředí, ale i z postav samotných, se začala s přibývajícím časem prodírat z hloubi nitra zvláštní hřejivá energie, která zformovala hlavní protagonisty v sebevědomější bytosti.
Tak závažné téma by si jednoznačně zasloužilo profesionálnější zpracování. Vše působí hodně amatérsky. Na druhou stranu je dobře, že se poukazuje na zločiny z nenávisti, které nejsou typické jen pro Rusko, na které se ukazuje prstem, ale i pro USA, ve kterých se o právech sexuálních menšin hlasitě mluví, ale na federální úrovni jen velice málo dělá a dokonce se v některých státech homosexualita dodnes léčí s posvěcením soudu.
Zapomeňte na všechny snímky o tajných agentech. Odchází agent 007 James Bond a přichází Johnnie (Allen) Blond. Ten, který ohromil celé Dánsko. Muž, kterého najali kvůli jeho homosexualitě. Bláznivá komedie, které lze jen těžko uvěřit, že byla natočena dle skutečných událostí.
Překvapilo mě celkové pojetí připomínající mnohem více Západní produkci, než japonskou, díky větší intimitě, projevům emocí...
