Recenzi napsal/a Disk
Hodnocena režisérská verze z roku 2015. Netuším, jak vypadala verze z devadesátých let (Weinsteini v 1990s stříhali jako zběsilí), ale DC je hodně fajn, má výborný soundtrack, slušné herce, Salma Hayek tam pěkně zpívá. Ryan Phillippe byl tenkrát tak sladký...
Dnes už poněkud historická záležitost, nicméně mistrně natočená. Nádherná černobílá kamera, skvělí herci (patrně nejlepší kreace Jürgena Prochnowa) a mistrovská režie Wolfganga Petersona (kde je mu dnes konec). Scény z výchovného ústavu jistě ne náhodou připomínaly Mladého Törlesse od Volkera Schlöndorffa. Navíc absentuje teatrální přepjatost, která by byla očekávatelná. Fantastický filmový zážitek.
Kanadský provokatér Bruce La Bruce klame tělem více, než jsem si myslel. Od jeho dva roky staré Gerontofilie jsem čekal další šokantní podivnost, ale on vytvořil prakticky "normální" film. Snímek o milostném vztahu mladíka a starého muže inspirovaný poetikou Xaviera Dolana je citlivým dramatem, jež vrcholí parádním road tripem. Naprosto přesná režie, minimalistické výkony obou protagonistů a dokonale padnoucí soundtrack. Moc milé překvapení.
Třídílná televizní adaptace geniální knihy Alana Hollinghursta Linie krásy je pro mě zklamáním. Kniha je dravá, čtivá, provokativní, sarkastická, vtipná a trefná. Pokud jde o tu minisérii, tak knize odpovídají pouze báječné herecké výkony a přesný casting. Zbytek je bohužel usedlá televizní nuda a rutina. Měla to produkovat taková ITV a ne BBC. A na režijní sesli měl být takový Tom Tykwer. Ukázka promarněného potenciálu. Pokud jste nečetli knihu (mimochodem ve výborném překladu), tak rozhodně doporučuji.
Švýcarsko jako oáza klidu, svobody a demokracie... Omyl. Stačilo v 50. letech pár vražd gayů a ze strany policie začalo doslova peklo. A mezi tím se zrodila láska. Láska, která trvá dodnes. Tohle je jeden z těch dokumentů, které nelze než doporučit. 80% stopáže tvoří hrané scény, které mistrně zobrazují tehdejší atmosféru strachu o vlastní existenci. Jedno z těch děl, které když začnete sledovat, tak to za každou cenu musíte dokoukat do konce.
Výborná dialogovka, jež by bez problémů obstála i na prknech, která znamenají svět. Oba protagonisté nepostrádají charisma a přitažlivost, vzájemná interakce mezi nimi (fyzická i psychická) je výtečná. Rozhodně to ale není film na první rande...
Naprosto ojedinělá minisérie, která si zaslouží mnohem více pozornosti. Na první pohled jde o sled každodenních banálních scén, ovšem po bližším ohledání zjistíme, že sledujeme něco mimořádného. Silně depresivní, nicméně pocitově velmi očišťující dílo zaujme minimalistickým, o to však autentičtějším zpracováním. Inu, prostě Švédové. Doporučuji vyhradit si plné čtyři hodiny a dát celou minisérii na jeden zátah. Emocionálně se vás to dotkne mnohem více
Výborný film, HBO a Brad Pitt se zase jednou trefili do černého. Snímek natočený ke 30. výročí diagnostikování nemoci AIDS je emotivní, nervydrásající, nicméně citově nevydírá. Narozdíl od stylizovanější minisérie Andělé v Americe pojednávající o stejném tématu (a taktéž natočené podle divadelní hry) je The Normal Heart civilnější a uměřenější, ale nikdy nesklouzne k lacinému moralizování. Po herecké stránce naprosto bez chyby, všichni tu předvádějí bez debat skvělé výkony, hlavně Mark Ruffalo a k mému nadšenému překvapení Taylor Kitsch (nejlepší herecký výkon jeho kariéry); velký potlesk si zaslouží Julia Roberts (po filmu Na dotek zase jednou skvělá civilně pojatá role)...
Čas tomuhle snímku bohužel ublížil hodně, nicméně tajné záběry z Východního Berlína a normalizační Prahy (pořízené na 8 mm kameru) mají i dnes velkou dokumentární hodnotu.
Malý zázrak, dalo by se říct. První a zároveň jediný film s homosexuální tematikou natočený v bývalé Německé demokratické republice těsně před pádem berlínské zdi ani po 25 letech neztratil nic ze své nadčasovosti. Je paradoxní, že zatímco v západní - hlavně v anglosaské - tvorbě v 80. letech jsou homosexuálové spojováni hlavně s nemocí AIDS a virem HIV, tak ve východoněmeckém Coming Outu nic takového nenajdeme. Proto by příběh středoškolského učitele Phillippa mohl s jistými výhradami fungovat i dnes (nesouhlasit by se dalo s tvrzením Matthiase, že homosexuálové nechtějí mít rodinu - dnes je žít v páru a vychovávat...
Na celovečerní debut je Kill Your Darlings výborným počinem, hlavně po hudební a především střihové stránce, jež perfektně koresponduje se skvostným soundtrackem. Ovšem zcela po právu pozornost na sebe upoutávají mladí herci. Daniel Radcliffe jako Allen Ginsberg je výtečný, ale jeho herecký partner Dane DeHaan v roli Luciena Carr ho zcela zastiňuje a každou scénu, ve které se objeví, si bere pro sebe. Se vší úctou ke Ginsbergovi byl Lucien Carr mnohem zajímavějším člověkem a Dane DeHaan si toho byl evidentně vědom. Krokidasův film jednoznačně stojí za pozornost a je velká škoda, že se nedostal do našich kin. ...
Myslel jsem si, že Život Adele bude jediným letošním queer filmem o skutečném životě, ale jsem rád, že jsem se mýlil. Freier Fall je dalším milým překvapením. Jistě, námět zněl papírově obehraně, ale debutant Stephen Lacant překonal veškerá očekávání a natočil nesentimentální film, který se vzpírá žánrovému uchopení, jaké mívají obdobné filmy. Oba protagonisté Hanno Koffler (Sommersturm) a Max Riemelt (Napola, Die Welle) jsou nádherným párem a jejich společné scény - nejen ty milostné - jsou... nevím, jak to nazvat. Živočišnost se tu potkává s úžasnou chemií a interakcí. Jejich milostnému vztahu lze bez obav věřit. Filmu hodně pomáhá výtečná...
Nemohl jsem věřit vlastním očím a uším. Opravdu neuvěřitelné. Po zhlédnutí tohoto dokumentu jsem rád, že žiju v Česku a můžu být sám sebou. Hodnocení v tomto případě je velmi subjektivní a víc než formu na dokumentu oceňuji jeho společenskou přínosnost.
Ang Lee je mistrem ve vykreslování rodinných vztahů. Jeho Svatební hostina budiž důkazem. Místy vtipné, poslední čtvrtina jede na vážnější notu, ale v žádném případě nejde o citovou vyděračku. SPOILER: Waj Tungův coming out před jeho mámou je jeden z nejlepších, které jsem kdy viděl. SPOILER Dost neklišoidní záležitost, která i dnes dokáže příjemně překvapit.
Filmy dánské režisérky Susanne Bier patří k těm nejuznávanějším na filmových festivalech, přesto jeden z jejích prvních filmů (natočený ve švédštině) zná málokdo, což je docela škoda. Hlavní postavou je Rune, táta od rodiny, ve které to moc neklape. Na rodinné dovolené v penzionu Oskar však Runeho pozornost brzy upoutá sošný blonďák a příležitostný kouzelník Petrus... Režisérka v tomto filmu zvolila téma, o kterém se ne úplně snadno hovoří, ale přesto se s tím poprala neuvěřitelným způsobem, za který si zaslouží maximální uznání. Natočila neuvěřitelně křehký snímek, který by mohl oslovit i non-queer publikum. V tom jí pomáhá nádherná kamera...
Měl jsem tu smůlu, že k Endgame nejsou k dispozici české, natož alespoň anglické titulky, ale přesto si myslím, že větší problém byste se sledováním filmu mít neměli._____Mladík Tom je "zaměstnán" u sadistického pasáka, který si své "klienty" při sexuálním uspokojování Tomem natáčí na video k případnému vydírání. Jednoho dne, však dojde k nešťastné události... Film hodně táhnou herci, především Daniel Newman v roli Toma, který je ve své roli neskutečně přesvědčivý i díky svému britskému akcentu. Neztratí se ani ostatní, byť už nejsou tak výrazní jako Newman._____Režie Garyho Wickse je konvenční a příliš neexperimentuje, ovšem je to práce kameramana...
Michael Cunningham patří k mým oblíbeným spisovatelům, a tak není divu, že jsem se pustil do čtení jeho druhého románu Domov na konci světa. Musím ovšem přiznat, že na jeho konci jsem byl ohromený a emoce se mnou cloumaly na maximum. Perfektně vykreslené postavy prostřednictvím jejich monologů. Asi nejotevřenější a neupřímnější Cunninghamův román, který u nás vyšel v českém překladu.
Dost emocionální záležitost, každopádně byl to pro mě úžasný pocit vidět a slyšet opravdového Harveyho Milka (nikoli Seana Penna). Hlavně si cením spousty zachovaného archivního materiálu a už chápu preciznost výpravy Van Santovy biografie Milk (2008). Evidentně vycházel právě z tohoto dokumentu, který vznikl jenom šest let po Milkově smrti a jehož autenticita je tím pádem věrohodná. Už jen z tohoto důvodu má dokument historickou hodnotu. Tohle by měl vidět každý z nás.
Naprosto ojedinělý počin, který stále má co říci nejen mladým gayům a lesbám, ale také jejich rodinám. Citlivě napsané s jemným humorem. Bravo!
