Recenzi napsal/a zolo
Pro mě nazáživný a dle mého soudu i zbytečný film. Ždímaček už bylo dost.
Ač je Marco Berger má srdeční záležitost, tentokrát oslavné ódy pět nebudu. Marco nastavil svým filmem "Hawaii" laťku asi příliš vysoko a zkrátka se neubráním srovnání více počinů jednoho režiséra. Je několik věcí, které mě rušily: moc lidí na malém (komorním) prostoru, kteří spíše nezáživně žvaní a k ústřednímu ději nijak nepřispívají ani ho nikam neposouvají, dále nahota, kterou Berger velmi rafinovaně a chytře skrýval ve svých minulých počinech, je doplňována fatálním výronem obnažených penisů, který opět děj nikam neposouvá ani mu nepomáhá. Chvilky připitomělého blábolení herců střídají tichá místa, ta, která mi v jeho jiných filmech...
Po shlédnutí jsem hledal své pocity, ale zevnitř se nic neozývalo. Částečně to bude tím, že téma mě moc neoslovuje, ale určitě taky, že zpracování je z mého pohledu nezáživné a těžko uchopitelné. Ač nemám ve zvyku hodnotit sympatie k hercům (je to jen jejich role, kterou lépe či hůře zahrají - tady hůře), nic naplat, tady konstatuji, že hlavní postava matky transformující se v muže mi byla nesympatická až do posledního titulku.
No, jak to tak nějak korektně říci... Začnu tím, co lze pochválit, a tím jsou tomtomovi titulky. A i námět je chvályhodný, v každém případě - ke škodě věci - málo zpracovávaný. Toť ale vše, co k hodnocení kladnému jest. Scénář je nedopilovaný, rozháraný, herecké výkony - dá-li se to tak nazvat - velmi mizerné. Zpracování odpovídá zkrácené stopáži, což je pro mě většinou signál, že se šetřilo, a tomu odpovídá i výsledek. Takže, přidávám se k Petr12 a na film se opětovně už také dívat nemíním - zkrátka - delete.
Jen 3. série: Nechal jsem se ukecat a nelitoval jsem. Politickou korektností je seriál prošpikován - tedy řádná masáž - ale je tlačena tak nějak rozumně a i k danému prostředí střední školy přijatelně. Co se gay tématu týče, bylo by krásné, kdyby to tak fungovalo i v reálu (všudepřítomné přijetí a pochopení). Možná za ideálních podmínek by to klapnou mohlo. Tak... třeba, no! Neberte mi iluze. Herecký výkon hlavního představitele je skvělý a věrohodný a mnohonásobně převyšuje všechny ostatní (za ty ostatní bodíky ubírám). Zpracování je taky fajn, leckterý celovečerák by mohl tiše závidět. Přivítal jsem...
Tady se beze zbytku shodnu s předhodnotitelem, proto už nebudu vymýšlet vymyšlené. Za originální příběh dávám vysoké hodnocení, ale ten zbytek je skutečně čirý amaterismus. Není co dodat.
K dobře vystavěnému příběhu není moc co dodat a i zpracování je s přihlédnutím k datu vzniku na solidní úrovni. Komu nevadí anglicky chladně působící zpracování, lze vřele doporučit.
Nádherně filmařsky vycizelovaný film. Perfektní kamera, padnoucí hudba, vynikající herecké výkony, vše zpracováno od skutečného machra. Jen jedno velké doporučení mám: nepouštějte si k tomu ty naprosto diletantsky sprasené titulky (slovenské, z titulky.com), které jsou úplně k ničemu. Zkazí vám ten krásný filmařský zážitek.
Tak nevím. Když vidím moc velké tlačení na pilu, málo kdy mě to dojme a tento film je toho příkladem. A ještě něco... proč mám u tohoto typu filmů pocit, že jsou to pohádky pro dospělé? Asi proto, že jsem na světě dost dlouho, abych věděl, že v reálu tohleto vše chodí jinak. Ale chápu, že červená... vlastně růžová knihovnička je pro život také třeba.
Tady vidím pokulhávající scénář. První polovina ujde, ale druhou polovinou tu první shodili. Příběh klouže po povrchu nakousnutím mnoha tématů, které by sami o sobě daly samostatný film, ale s nějakou hloubkou si hlavu nedělá, i když z náznaků se domýšlet lze. V první polovině jsem byl zvědavej, co za tím vším je, ale dočkal jsem se v přerod do jakéhosi téměř pseudotrileru. Mohl to být jeden z nadprůměrných filmů, nicméně, opravdu jen "mohl".
Něco jako home video. Vše je laické a nejstrašnější jsou herecké výkony. No... herecké... to by mi herci dali! Spíš maňáskové.
Film osvětluje některé historické souvislosti a dívá se na něj příjemně, ale do jaké míry příběh odpovídá realitě - bůh suď. I když gaytéma zasahuje do vývoje postav, o jeho dominanci hovořit nelze.
Odlehčená letní limonáda, na které není moc co hodnotit. Sympatické snad jen je, že si na nic nehraje.
I když jsem od tohoto snímku moc neočekával, příjemně mě překvapil. Velmi hezký film.
O dánech je známo, že umí říznout, narozdíl od tuzemských filmařů, kteří umí jen lehce a většinou směšně polechtat. I tady je na co se dívat, nad čím přemýšlet, spatřit i odvrácenou tvář bytí. Jen ten závěr mi připadl dost přitažený za vlasy a pro mě dost nevěrohodný. Škoda, protože kromě posledních desíti minut a některých filmařských prohřešků je tento film zdařilý.
Příběhu se asi toho moc vytknout nedá, sází na kopírování osvědčených scénářů. Snaha používat moderní natáčecí prvky (steadicam) je taky patrná, jen, nevím proč, ale celé mě to nějak nechalo chladným. Možná bych přivítal víc těch havanských reálií, možná více emocí, možná lépe vyjádřených (zahraných)... a nebo už jsem otupělej těma západníma ždímačkama... No, zkrátka a dobře, vidět se to určitě dá, ale bůhvíjak ohúrený z toho nejsem.
Když jsem tento film před mnoha lety viděl, dlouho, dlouho mi zůstal pod kůží. Byl první na téma ženáče prožívajícího CO ve spalující a ničivé lásce. Tak jako se nezapomíná na první lásku, tak já nezapomněl na tento film a po mém letitém pátrání po něm mi petr12 udělal velkou radost, že ho někde vyštrachal. Věrohodný příběh ve věrohodných reáliích, byť natočen už trochu historickými filmařskými postupy, nic neztratil na své vypovídací hodnotě. Hlavně s postupem času kvituji to, že s pomeranči nedostávám nechtěnou mrkev v podobě černošky, muslima, turka a jiných politicko-korektních přívažků, ale jak vidno, tehdy si vystačili...
Chcete-li vidět, čemu se němci smějí, směle do toho. Na mé tváři to úsměv nevykouzlilo. Tak špatně zahranou věc jsem už dlouho neviděl.
Mám pocit, že čím dál víc filmů se točí jak na objednávku bruselských mocipánů: chápající rodiče (nereálnost čouhá z bot), podpora kladných kamarádů (zrovna tak), zmanipulovaný, nevyrovnaný antihrdina, v případě produkce USA by jistě také nesměla chybět černošská šéfkomisařka-matka, jak jinak než s dvěma roztomile šišlajícími černoušátky, nějaké to transgender by se jistě také našlo. Tady už jen stačilo dodat plápolající žluté hvězdy na modrém podkladě a bylo by vymalováno. Bohužel, kvalita takových snímků je nepřímo uměrná výchovně poučujícímu záměru scénáře. Vždyť k šťastným a smějícím se dětem stačí tak málo: říct "Ne, děkuji, já raději...
Když jsem si přečetl komentář níže, nechtělo se mi ani uvěřit, že v dokumentu se příběh odvíjí tak, jak se v komentáři píše. Slova jako agresor, xenofob, maloměsto... v dnešních USA? To snad ne! Pak jsem si dokument pustil a zpočátku jednoznačný odsudek začal být s přibývajícími minutami příběhu nahlodáván. Už tak jednoznačným nebyl. Nechci rozvádět psychologickou analýzu postpubertálních klacků, kteří jsou sužování svou vnitřní nejistotou, pracně budující svá ega, úzkostlivě hlídající každý vlas, aby byl položen správným směrem, kontrolující každý svůj pohyb, řešící každé slovo, nedej bože usmát se jen tak a na toho nesprávného! Wow! Zbláznil...
